neděle 6. ledna 2019

Rokovy výlety do historie - etiketa pro školáky




Leží přede mnou objemná kniha Ladislava Špačka Rokovy výlety do historie s podtitulem "Etiketa pro školáky". Je vázaná, vytištěná na kvalitním papíře, má záložku a ilustrovala ji Markéta Vydrová. Samá pozitiva. Pouštím se do čtení s chutí. 


Líbí se mi celkový koncept, kdy se přítomnost prolíná s historií, kam chorvatského čtvrťáka Roka bere na kouzelné návštěvy zlatá rybička, vylovená z moře tátou rybářem. Přes den je Roko malý kluk, který chodí do školy a v noci se stává cestovatelem v čase. Při svých snových výletech poznává skotský hrad Balmoral a královnu Viktorii, zámek ve Versailles a Ludvíka XIV., Pražský hrad a Rudolfa II. a další a další. Všude se zastaví na jednu noc, zúčastní se hostiny, dozví se díky tajemnému průvodci, který všemi sny prostupuje, spoustu informací o tom, jak se tehdy žilo, jedlo a pilo. Ladislav Špaček umí text prošpikovat zajímavými detaily - kdy se začala používat příborová vidlička, co ve skutečnosti znamená "ahoj", kdo směl a kdo nesměl zdědit císařský trůn a mnoho dalších - které pomáhají příběhu plynout v zajímavých vlnách a vlnkách. Dětský čtenář má v poutavém kontextu příležitost nakukovat do jiných světů a sám pro sebe si srovnávat - tohle platí pořád, tohle by v našem světě nešlo, tohle zase nešlo tehdy. 

Tato "historická polovina" knihy je z mého pohledu skvělá, barevná a informativní bez zbytečných školometských vysvětlivek. Čtenář prostě kouká spolu s Rokem kolem sebe a nasává honosnou atmosféru minulosti. Moc se mi také líbí závěr knihy, kdy Rokovu třídu přebírá nový učitel dějepisu a zeměpisu, v němž Roko poznává svého tajemného průvodce historickými snovými krajinami. Sny a realita se tak propojují a dovolují Rokovi doufat, že jeho putování fascinujícím světem minulosti bude pokračovat i dál, tentokrát nikoliv ve snu, ale díky učiteli, který bude tím ideálním průvodcem. Rybiččiny asistence už tedy není potřeba a Roko ji pustí zpátky do vody.

Rokovy dny ve škole a doma, tedy ta reálná část příběhu, jsou čtenáři předkládány v obrazech záměrně napěchovaných ponaučením a příkladným chováním, případně chováním nepříkladným, které je náležitě odsouzeno. Jak přecházet přes cestu, jak se chovat v restauraci nebo u lékaře, co znamená respekt vůči starším lidem, jak se chovat k rasově či fyzicky znevýhodněným spolužákům (s velkou nelibostí zjišťuji, že Ladislav Špaček, ač člověk světa znalý, s rozhledem a zkušenostmi, stále řadí i ženy do kategorie slabých nebožáků, kteří by bez ochranného křídla silného muže nepřežily). 

Jediná kapitola, jejímž etiketním významem si nejsem zcela jista, je ta o atletických závodech. Celá pojednává o Rokově fenomenální reprezentaci na školních závodech. Ano, reprezentovat vyšší celek a být na to pyšný může být paralela pocitu národní hrdosti v dospělosti, to chápu, ale právě tato kapitola víc, než kterákoliv jiná vypichuje jedinou věc, která mi čtenářský zážitek kazí. Roko není obrazem obyčejného kluka, jak se nám pan Špaček snaží podsunout. Je tak strašně hodný, přátelský, empatický, naivně dobrý, tak strašně mu jde matematika i atletika, míčové hry a kreslení, tak rád vyřezává figurky pro děti z dětského domova, tak ochotně pomáhá a neustále ubezpečuje své rodiče, jak je miluje, že se v něm opravdu nemůže žádné skutečné dítě poznat. Pokud měl být Roko předobrazem ideálu, k němuž by měly děti směřovat a bažit po tom být jako on, pak se obávám, že je to touha nereálná a že se svým absolutně dokonalým bytím může dětskému čtenáři místy protivit. Velká, velká škoda, že Roko není větší rošťák.

Obrovskou výhodou knihy je nenápadný kupónek, který v ní najdete vložený. Je to voucher na audio knihu, takže můžeme poslouchat třeba v autě a nechat pak děti, aby si doma listovaly v knize a připomínaly si její obsah s pomocí ilustrací. 

Á propos, ilustrace. Moc se mi líbí a baví mě, jak jsou plné komiksových bublin. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se panu Špačkovi chtělo udělat z celé knihy komiks, třeba tak skvělý, jaký se mu povedlo stvořit s Lukášem Urbánkem v Komiksové etiketě.


PS: Na závěr si dovolím malé popíchnutí: Pan Špaček si dává velký pozor, aby bylo vše přesné a bez chybičky, celý odstavec stráví popisem podmínek, v nichž může mořská ryba přežít ve sladké vodě, aby si někdo náhodou nemyslel, že takový detail opomněl. Co mu ale uteklo, jsou zmínky o Rokových dobrých známkách (jedničkách a občas dvojkách), a pak závěrečný popis vysvědčení, na kterém má Roko samé pětky - v Chorvatských poměrech nejlepší vysvědčení, jaké si může přát. No, neva. Je to drobnost.

Název: Rokovy výlety do historie
Autor: Ladislav Špaček Ilustrace: Markéta Vydrová Rok vydání: 2018
Vydal: Ladislav Špaček 
Distribuce: Pemic Books/Knihcentrum
ISBN: 978-80-270-4033-9














2 komentáře:

  1. Díky za tip, zkusíme. Já se přiznám, že knihy pana Špačka moc nemusím. Právě pro to neustálé poučování a podsouvání. Máme doma etiketu na CD, děti celkem rády poslouchají, ale mě se protiví, jak je to podané. Ale tohle vypadá dobře, zvlášť ty ilustrace, tak zkusím. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, přesně :). Ale strašně mě překvapuje, kolik dětí má jeho knihy rádo. Tak jsem mu dala šanci. Mějte se prima! :)

      Vymazat