Miluju antikvariáty. Miluju to vzrušení, které mi říká: „Dneska
objevíš něco úžasného! Možná.“. Za
dveřmi antikvariátů většinou panuje přívětivé příšeří a zatuchlá vůně tisíců už
dlouho neotevřených příběhů, které čekají na svou druhou či třetí šanci někomu
změnit život.
Nejraději mám ty trochu chaotické antikvariáty, kde se v policích,
ale často bez ladu a skladu i na stolcích nebo na zemi v přepravkách od
banánů, najdou utajené skvosty, v pozoru připravené skočit vám do náručí
za pár korun. Nadšení amatérského archeologa mě však neopouští ani v přísněji
vedených antikvariátech, kde trhu znalí antikváři již předem vypíchnou pro oko
zákazníkovo kvalitní špeky a opatří je patřičnou cenovkou, která značí, že se
jedná o kus žádaný, často raritní.
Minulý týden jsme byli na výletě ve Žďáře nad Sázavou.
Internet prozradil, že ve městě jsou antikvariáty hned dva. Navštívit DVA
antikvariáty po sobě je zcela nemožné, máte-li s sebou osmiměsíční
dvojčata a muže, který vaši lásku k olezlým stránkám a ošoupaným přebalům
toleruje jen se shovívavým utrpením. Zaťala jsem zuby a vybrala podle jména
Antikvariát Mlha. Byla jsem dost překvapená, když mě mapa zavedla na nádraží.
Až budete na železničním nádraží ve Žďáru nad Sázavou,
zajděte si do tamního antikvariátu. A dejte si pozor, aby vám neujel přípoj – v maličké
místnosti se těsnají stovky krásných svazků. Jen dětských knih tam mají čtyři
velké police a k tomu dvě přepravky leporel. Oči mi lezly z důlků,
když jsem s nakloněnou hlavou projížděla tituly na hřbetech.
Vytvořila jsem hromadu, a pak jsem ji s těžkým srdcem redukovala
na hromádku. Místo v našem nacpaném autě získaly následující poklady.
Dvě luxusní leporela: O Sindibádu námořníkovi od Daniely Fischerové a Kouzelné vejce
od Pavla Šruta. Pak Bubetka a Smítko, nostalgická vzpomínka na dětství, kdy
jsem si tuhle knihu Ladislava Dvorského o strašidlech opakovaně půjčovala v kroměřížské knihovně. Kultovní, a za komunistů zakázaní, Bratři Lví srdce od mé literární lásky Astrid Lindgrenové. A nakonec dvě
knihy, které jsem neznala, ale které mě přesvědčily, že bez nich nemám Žďár
opustit: Osmý trpaslík pana Háby od Miloslava Jágra, kniha, která mě nadchla svou
jednoduchostí a velkorysým formátem se super obrázky, a Angatar, tvůj
kamarád z Grónska, jedna z prvních knih Miloslava Stingla, etnografa,
čestného náčelníka indiánského kmene a autora, díky němuž nežije český národ v domnění,
že jediným indiánem byl Vinnetou, rudý džentlmen.
Miminům se blýská na skvělé
literární časy.
Literární kritik v akci |
Angatar a nádherné ilustrace |
Tohle je Bubetka a Smítko, jsem z nich na větvi! :) |
Knihy od Astrid Lindgrenové jsou možná pro trochu větší děti, ale má cenu si je nasyslit dopředu. |
Osmý trpaslík! |
Dobrodružné leporelo o Sindibádovi |
...tak mám najednou chuť, zajet si do "našeho" antikvariátu Bastion, jestli tam na nás taky nevykoukne nějaký ten poklad! P.S. když bylo tomu mému kulichovi 8 měsíců, bylo nakupování a konkrétně knihkupectví ještě procházka rajskou zahradou... teď, snad proto dávám přednost nakupování knížek přes internet. sice si je nemůžu očmuchat a osahat osobně, ale díky jiným blogerkám (a jejich fotorecenzím) se dá celkem spolehnout na kvalitní výběr...takže pak očmuchávám a kochám se doma, večer, když uspím, a to je pak blaho... ergoMáma
OdpovědětVymazatJojo, to znám :). Internetového nakupování mám taky víc, bohužel. S dětmi do antikvariátu to moc nejde, já hlavně skoro do žádného nevjedu dvojčecím kočárem :)... a kdybych děti nechala venku, tak mi je za tu dobu, než vytahám všechny knihy z polic, sociálka umístí do dětského domova :). Ale když čas od času jedu na otočku někam sama a hlídá tatínek, tak má otočka malou zajížďku ;).
OdpovědětVymazatDobrý den,nemá někdo knihu Angatar. Děkuji
OdpovědětVymazatdobrý den nemá někdo leporelo o námořníku Sindibádovi ? děkuji
OdpovědětVymazat