pondělí 19. října 2020

Zajíci, sýkorky a žížaly - nálepkové knihy od Nikki Dysonové

 

Přišel k nám podzim a s ním i omezení kulturních akcí. Takže sedíme doma a dumáme nad tím, co s dětmi dělat. Na stěnách se množí fleky od vodovek, do koberce je zašlapaná plastelína. V každé kapse se nachází alespoň jeden kaštan nebo šípek, bukvice nebo ořech. Pěkně to pak v pračce rachtá.

Jestli hledáte pro změnu něco čistšího, oddechového, ale zároveň něco, co je pěkné a chytré a taky trošičku nenásilně vzdělávací, doporučuji krásné nálepkové knihy britské autorky Nikki Dysonové, které v češtině vydalo nakladatelství Ella & Max. Nikki Dysonová je renomovaná ilustrátorka, která v Británii spolupracuje s nakladatelstvími, jako jsou například Walker Books, v Česku dobře známé Usborne Books, National Geographic, nebo National Trust, pro který vytvořila právě tyto krásné nálepkové knihy. Ilustrace jsou opravdu skvělé – realistické a přitom přátelsky přístupné.

Můžete si vybrat, zda chcete Broučky, motýly a další potvůrky, Sýkorky, vrabčáky a další zpěváčky nebo Ježky, ušáky a další chlupáče. Na každé dvoustraně najdete prostředí s dostatkem volného místa pro nalepení několika ze sto dvaceti nálepek, které jsou na archu uprostřed sešitu. Pomáhat s návodným textem může rodič nebo starší sourozenec, je informativní, ale dostatečně jednoduchý pro předškolní děti. Zdrobněliny v názvech všech tří knih mohou vzbudit dojem, že jde o materiál jen pro ty nejmenší děti, myslím si ale, že i pro prváky a druháky zápasící s prvoukou jsou to moc pěkné pomůcky.

Co mě potěšilo velmi, je fakt, že ač jde o překladové knihy, zvířata v ní prezentovaná jsou českým dětem z našeho prostředí známá. V překladových dětských knihách o zvířatech se bohužel občas setkáváme s druhy, které u nás nežijí, nebo s chybným názvoslovím. Jiná – pro naše prostředí typická – zvířata pak mnohdy nejsou do výčtu zahrnuta vůbec. U nálepkových knih Nikki Dysonové jsem se s tím naštěstí nesetkala. Ano, v knihách o savcích a o ptácích jsou dvoustrany o moři a pobřeží, nemám však pocit, že by byly obrázky tuleňů a brodivých ptáku pro středoevropské děti jakkoliv matoucí díky jasně danému odlišení prostředí. V knize o ptácích jsou také zmiňovaná vřesoviště, což je jeden z typických biotopů v Británii, ale ptáci, kteří se na vřesovištích podle knihy vyskytují, jsou i v České republice běžně žijícími druhy, najdeme je na loukách a pastvinách, takže ani tady nevidím žádný problém. (Abych byla věrná svému hnidopišství, to, že byl plzák španělský označen jako "plž" nepovažuji za chybu, jen posun z rodu do třídy. ;))

Tyhle nálepkové knihy mě nadchly. Už těch Tlapových patrol, Elz a prasátek Peppa bylo na mě nějak moc. S nadšením jsem přivítala zajíce, žížaly a sýkorky.

 PS: O prázdninách 2020 vyšlo další pokračování: Koně, slepice a další zvířátka z farmy

 

Autorka: Nikki Dysonová
Nakladatelství: Ella & Max, Presco Group
Rok vydání: prosinec 2019
ISBN: 978-80-88276-90-; 978-80-88276-89-0; 978-80-88276-91-3

 

Ježci, ušáci a další chlupáči








Sýkorky, vrabčáci a další zpěváčci






Broučci, motýli a další potvůrky










středa 26. srpna 2020

Prečítané leto - O knihách (Pan Lišák má knihy rád, Franziska Biermannová)

V olomouckém knihkupectví Zlatá velryba jsem si na jaře koupila dvě autorské knihy Franzisky Biermannové. Obě vyšly v nakladatelství Mladá fronta už před pár lety a u nás doma se okamžitě staly velkým hitem. První se jmenuje Líný kocour Josef a ta druhá, o níž chci mluvit je Pan Lišák má knihy rád! 

pondělí 24. srpna 2020

Prečítané leto - O ponožkách (Pampe a Šinka, Alžběta Skálová)

  

Pampe a Šinka jsou dva tvorci, kteří vznikli z chmýří a bydlí v krabici s ponožkami na zašití. Žijí veselý život. Společně cvičí, vyrábějí si převleky z ponožek a chodí na maškarní. Když dojdou zásoby, jdou přes celý byt nakupovat do ledničky. K obědu si dávají kecelový salát s čekesem, bětákovou polívku nebo třeba pečený lulek. Někdy mají chuť na papižel. Ale ouha, papižel v obchodě vypadá vábně, ale doma zjistí, že už je pěkně starý! No tohle! Ale oni si nezoufají, semínko z přezrálého papiželu zasadí a netrvá to dlouho, vypěstují si papižel čerstvý, tuze lahodný. Voní tak krásně, že přiláká papiželového Pížu , který si hrozně vymýšlí. Ale jinak je prima, a tak se zabydlí. K narozeninám dostanou od Píži damaškové čapky... ééé, totiž čapky z burákových slupek. Narozeniny se moc vydařily, dali si dort a bylo jim spolu hezky. 

pondělí 10. srpna 2020

Prečítané leto (Flotsam, David Wiesner)


Loni jsem si v jednom zapadlém londýnském antikvariátě koupila knihu The Last Resort Davida Wiesnera. Byla docela drahá na to, že byla použitá a já jsem uvažovala, zda to nebyl omyl. Ale nebyl, ó právě naopak! Jednak knihu miluju já, ale zároveň nadchla i děti. A tak jsem se rozhodla, že by do naší knihovničky měla přibýt další Wiesnerova kniha. On je totiž tenhle ilustrátor opravdu moc šikovný - už má doma nad postelí 3 Caldecott medaile a dokonce jednu nominaci na cenu Hanse Christiana Andersena, takového literárního oskara žánru knih pro děti

středa 5. srpna 2020

Prečítané leto - O kuchyni (Jmenuji se Orel, Romi Grey; Velké putování malé slepice, Michaela Vetešková)



Tak schválně, jak často vaříte vejce? My docela často. Naše rodina sní vajec velké množství, a to v různých úpravách. Někdy máme vejce od sousedů - tak velká, že se papírová přepravka ani nedá pořádně zavřít, jindy z obchodu. Když kupujete vejce, díváte se, kde žily jejich producentky? Já od jisté doby ano. A ta z klecových chovů nekupuji. Prostě mi ta představa slepic v klecích vadí. Žádné zvíře by nemělo žít v kleci. Odmítala jsem kupovat vejce z klecového chovu už v době, kdy to ještě nebylo populární, takže se mi dostávalo výkřiků nevole i vole ze všech stran - muž mrčel, že ho nutím prohlížet krabičky v obchodech a prodavačky mi pravidelně (zcela zbytečně) držely přednášky na téma "Dyť to máte jedno, paní!" Nemáte to jedno, paní.

úterý 28. července 2020

Prečítané leto - O tichu a naslouchání (El tiempo del gigante, Manuel Marsol)


Manuel Marsol je autor, který mi naprosto učaroval. Je snový a kouzelný. V češtině mu loni u Baobabu vyšla kniha Hora, nadchla mě (recenzi si můžete přečíst zde). A tak jsem začala toužit po dalším Marsolovi. Díky tomu, že se jeho dílo vystavovalo loni v rámci Tabooku v Táboře, zůstal pro mě v knihkupectví Jednota tamtéž schovaný jeden poklad. Jmenuje se Jak obrovi plyne čas (El tiempo del gigante) a jeho poetika mě nadchla natolik, že se rychle zařadil mezi mé nejoblíbenější knihy.

pondělí 20. července 2020

Prečítané leto - O stromech (Strom života, Petr Sís)


Jsou autoři, jejichž knihy jsou nezaměnitelné s jinými. Na první pohled víte, kdo za knihou stojí. A na první pohled víte, že tu knihu chcete mít doma. Takovým autorem je pro mě Petr Sís. Jeho Strom života jsem koupila v antikvariátu U brouků (Otrokovice). Byl úplně nový. Když jsem knihu otevřela, rozlil se přede mnou na stole svět titěrného Sísova ilustrátorského a vypravěčského detailu, do něhož se tak ráda nořím a tak ráda se v něm ztrácím, hluchá vůči světu kolem sebe.