Opičí matka: Antikvariát v Litovli a Čaroděj ze země Oz

Před pár lety zahltila rádia píseň zpěváka Izraele „IZ“ Kamakawiwo’ole zvaná „Somewhere over the Rainbow“. Ve zdejších končinách však málokdo tuší, že nejde o původní skladbu jednadvacátého století, ale pěkně starou vykopávku z roku 1939. V tom roce totiž vzniknul muzikálový film podle předlohy knihy Čaroděj ze země Oz a stal se obrovským hitem.

Knihu The Wonderful Wizard of Oz napsal v roce 1900 Lyman Frank Baum a jde o zásadní americkou klasiku. Obrovský úspěch měla samotná kniha, ale současný kult se pojí spíš ke zmiňovanému filmu, který původní příběh odlehčil a zbavil ho mnoha děsivých pasáží. Odkazy na příběh holčičky Dorotky, kterou v rodném Kansasu smete tornádo* a odnese ji do země Oz, jsou všude – v novodobých filmech (např. Matrix, Avatar, Hvězdná brána), v literatuře (např. Terry Pratchett) i v hudbě (napr. Bon Jovi, Frank Zappa).

Dorotka je smetena i s domečkem, jehož přistání v Ozlandii se stane osudným pro zlou čarodějnici. Domek rozmázne čarodějnici jako malinu, zbydou po ní jen střevíce. Kouzelné střevíce, které si Dorotka hned obuje a vyrazí za čarodějem do Smaragdového města, protože doufám, že právě on jí pomůže dostat se zpátky domů.**

Po cestě se Dorotka setká se strašákem, který by rád získal mozek, s plechovým drvoštěpem/plecháčem, který touží získat srdce a se zbabělým lvem, který by rád našel odvahu. Všichni si z nějakého pohádkového důvodu myslí, že jim tohle všechno poskytne čaroděj ve Smaragdovém městě, a tak se tam s Dorotkou vydají po cestě ze žlutých cihel.

Všem se nakonec podaří získat, co hledali, ale není to jen tak, v příběhu se objevují létající opice, jedovatí pavouci a další zlá čarodějnice, kterou Dorotka taky skolí. Zápletka se dramatizuje v okamžiku, kdy se ukáže, že čaroděj není čaroděj, ale nějaký strejda z Omahy, který do země Oz přiletěl horkovzdušným balónem. Dorotka se i přesto domů dostane díky svým kouzelným střevícům a v třeskutém happy endingu provolává „Já jsem tak ráda, že jsem zase doma!“

Do češtiny knihu původně přeložil Jakub Markovič, pak přibyly další překlady a adaptace, např. Moniky Voskové nebo Marcely Kořínkové.

Já jsem na první české vydání z roku 1962 narazila ve skvělém antikvariátu pana Lindušky v Litovli (Atlas Alfa). Ilustrace Arnošta Karáska jsou trochu psychedelické, ale mně se líbí víc, než všechny ostatní verze, které na českém trhu najdeme.

Akademický malíř Arnošt Karásek, ovlivněný mezi jinými i "matčiným zpěvem chmurných balad", vytvořil ilustrace kouzelné, jako Dorotčiny střevíce – nádherné, ale taky trochu děsivé, když si uvědomíme, že je nosila zlá čarodějnice.***

Čaroděj ze země Oz je skvělý, i když menším dětem se dá doporučit spíš filmová verze, pokud se chcete vyhnout nočním můrám.V knihovničce řadím hned vedle Carrollovy Alenky.

* Baum v příběhu čtenáři tvrdí, že to byl cyklón, ale ve skutečnosti popisuje tornádo.
** Je zajímavé, že kniha mluví o střevících stříbrných, ale ve filmu jsou povýšeny na zářivě rubínové… prý jen proto, aby mohly vyniknout třeskuté barvy zbrusu nového procesu výroby barevných filmů technicolor.

*** První vydání originálu ilustroval William Wallace Denslow - na autorském honoráři a tantiémách vydělal tolik, že si za to koupil ostrov na Bermudách.

Název: Čaroděj ze země Oz
Autoři: Lyman Frank Baum
Překlad: Jakub Markovič