Zajíci, sýkorky a žížaly - nálepkové knihy od Nikki Dysonové

 

Přišel k nám podzim a s ním i omezení kulturních akcí. Takže sedíme doma a dumáme nad tím, co s dětmi dělat. Na stěnách se množí fleky od vodovek, do koberce je zašlapaná plastelína. V každé kapse se nachází alespoň jeden kaštan nebo šípek, bukvice nebo ořech. Pěkně to pak v pračce rachtá.

Jestli hledáte pro změnu něco čistšího, oddechového, ale zároveň něco, co je pěkné a chytré a taky trošičku nenásilně vzdělávací, doporučuji krásné nálepkové knihy britské autorky Nikki Dysonové, které v češtině vydalo nakladatelství Ella & Max. Nikki Dysonová je renomovaná ilustrátorka, která v Británii spolupracuje s nakladatelstvími, jako jsou například Walker Books, v Česku dobře známé Usborne Books, National Geographic, nebo National Trust, pro který vytvořila právě tyto krásné nálepkové knihy. Ilustrace jsou opravdu skvělé – realistické a přitom přátelsky přístupné.

Prečítané leto - O stromech (Strom života, Petr Sís)

Jsou autoři, jejichž knihy jsou nezaměnitelné s jinými. Na první pohled víte, kdo za knihou stojí. A na první pohled víte, že tu knihu chcete mít doma. Takovým autorem je pro mě Petr Sís. Jeho Strom života jsem koupila v antikvariátu U brouků (Otrokovice). Byl úplně nový. Když jsem knihu otevřela, rozlil se přede mnou na stole svět titěrného Sísova ilustrátorského a vypravěčského detailu, do něhož se tak ráda nořím a tak ráda se v něm ztrácím, hluchá vůči světu kolem sebe.

Co to tam mám? - mnoho povyku pro nic

Každý národ má jiné morální standardy. Češi zcela bez skrupulí jezdí na koupací dovolenou do zemí, kde jsou bikiny neakceptovatelným úkazem. Američani u nás v práci omdlévali hrůzou, když viděli malé české chlapečky a holčičky zcela bez ostychu čurat ve městě na kanál (jejich tatínky poté v noci na morový sloup).

Tajný život masožravých rostlin - masožravky pro děti

Miluju masožravky. V jednom ze svých minulých životů jsem bydlela v centru Brna, v secesním domě z roku 1903 a měla jsem jich plné okno. Takové to dvojité, vysoké, co má nahoře ventilačku ovládanou dlouhou páčkou. Nádherně tam rostly a sílily, saracenie měl květy jako pěst, láčkovky měly láčky jako kýble. Měla jsem i masožravkové terárium pro rosnatky, tučnice a mucholapky. A pak jsem se odstěhovala a masožravka nepřežila ani jedna. Řekla jsem si, že až budou děti větší, začnu je jednou pěstovat znova. Takové podmínky, jako na Běhounské už nikdy mít nebudou, ale pokusím se jim to vynahradit jinak a jistě porostou i v Kopřivnici na okně.