Antikvariát v Novém Jičíně

Malá nenápadná cedulka „antikvariát, sleva 50%“. Jsem v Novém Jičíně kvůli všemožným byrokratickým nezbytnostem a vyšetřila jsem si 15 minut na návštěvu knihomolova chrámu. Je to zoufale málo, ale víc prostě nemám.

Opatrně beru za kliku, všude je ticho a já mám nepříjemný pocit, že bude zavřeno. Klika pod mou rukou vrzne a povolí. Vstupuji dovnitř. Za hromadou knih sedí u stolku pan antikvář. Má tílko bez rukávů, povislý knírek a vybledlé tetování na opáleném předloktí, vzpřímený, šlachovitý šedesátník by klidně mohl být majitel hausbótu, nebo plavčík na nějaké staromódní plovárně. Ptám se po nejkratší cestě za dětskými knihami a zapadám mezi regály.

Oči mi lačně přejíždějí po vybledlých hřbetech knih v policích, v krabicích od banánů, i po těch navršených na stolcích a na zemi. Tohle je přesně ta zapomenutá jeskyně pokladů! Tohle je jeden z těch malých antikvariátů, kam se lidé chodí spíš poptat, jestli není na skladě nějaká z novějších knih, aby ušetřili, než aby tu hledali dávno zapomenuté klenoty beznadějně rozebraných nákladů. Soustřeď se! Máš jen čtvrt hodiny! Snažím se zkrotit vzrušeně zmatečné těkání. 

Kupička u mých nohou utěšeně narůstá. Nacházím, co jsem hledala, a taky to, co jsem nehledala, ale chci to. Poklady pro děti, samozřejmě. Mrknu na hodinky. Je čas. Zvednu knihy, které jsem vybrala, s povzdechem provedu poslední autocenzůru a s těžkým srdcem vrátím několik svazků zpátky. Rychle předložím svou kořist antikváři, který sečte a podtrhne. Zaplatím vpravdě legrační částku a v povznesené náladě opouštím vypleněný antikvariát.

Bude tu asi už jen do března, pak to pan antikvář balí. Nemá náladu na byrokracii spojenou s elektronickou evidencí tržeb.

A lidí už prý taky chodí míň. Naproti přes cestu jsou dvě stření školy. Před dvaceti lety byli tamní studenti pravidelnými zákazníky. Dneska už přijdou jen dva, tři za týden. Jediné, co pořád ještě docela jde, jsou dětské knihy. Zaplaťpámbu.


Pro pořádek přidávám seznam těch, kteří ztěžka dosedli na sedadlo spolujezdce:

• Objevení planety Michovice, kniha, o níž měla referát moje spolužačka na základní škole a já jsem tehdy přísahala, že si ji jednou přečtu,  
• Babička na inzerát, která se v antikvariátech běžně prodává za několik stovek, tu na mě čekala za 18 Kč, 
• Anička skřítek a slaměný Hubert od Nezvala s Trnkovými ilustracemi. Byl naprosto magický večerníček, tak snad bude i předloha stejně kouzelná, 
• úžasná Malá hudební abeceda Vratislava Beránka a Václava Brychty pro hudební teoretiky všech věkových kategorií,
• a navrch, z osvětových důvodů, jedny Děti z Bullerbynu pro naši babi, která onehdy s povzdechem pravila, že tuhle klasiku nikdy nečetla. 

Objevení planetey Michovice

Babička na inzerát

Anička skřítek a Slaměný Hubert

Malá hudební abeceda