úterý 23. srpna 2016

Jak se u nás v knihovničce potkal Čtvrtek s Kahounem





Kotě z Kocourkova a Pískací kornoutek. Připadají mi tak podobné! A přitom je každá tak jiná. Jednu jsem koupila v knihkupectví, druhou v antikvariátu. Stejný formát a stejné nadšení, když jsem knihy přečetla.

Kotě z Kocourkova - stonožka, která žáda spoustu různých botiček.

Václav Čtvrtek i Jiří Kahoun, autoři dvou různých generací, už jsou oba ve světě dětské knihy klasikou. Knihy pro děti začali psát jen tak, po práci. Václav Čtvrtek byl úředníkem na berňáku a Jiří Kahoun má v životopise všechno od technického redaktora až po řidiče traktoru. Ještěže jsou na světě lidé s nutkavou potřebou tvořit, a to i po práci, kdy si většina z nás jen hodí nohy nahoru.  


Kotě z Kocourkova - jezevec, co má prima kamínka, která moc netáhnou...

Mám ráda knihy o zvířatech, protože mám ráda zvířata. Baví mě realistická pojednání, které dovolují dětem nahlédnout do nekonečného světa přírodních tajů, ale i příběhy, kde jsou zvířatům přisuzovány lidské vlastnosti. A to i přesto, že to značně ztěžuje vysvětlování poškrábanému dítěti, proč ta naše kočička nechce nosit šatičky. 


Kotě z Kocourkova - kotě konverzující s myší na téma "kdo koho sežere"

Pískací kornoutek je letmá vzpomínka na Ezopovy bajky a s trochou nadsázky i psychologické pojednání pro nejmenší o tom, že každá zapeklitost má řešení a na každý problém se dá vyzrát. Šramot v lese nemusí nutně ohlašovat myslivce, chmury pošťáckého holuba vyléčí veselá psaníčka a i kamarádi s handicapem, kteří nedokážou pořádně syčet, najdou při hře svou roli. To vše v milé, odlehčené zkratce, která pohladí jemným humorem a nemoralizuje, nepoučuje, nekárá. 


Pískací kornoutek - kosák se to pískání přece jen naučí

Kotě z Kocourkova je souborem krátkých pohádek plných klasického Čtvrtkova humoru. Ten, v prvním plánu pobaví děti díky samotnému příběhu, a v plánu druhém vyloudí úsměv na tváři rodiče, který ocení, jak si Čtvrtek hraje s jazykem a jak podprahově a nenásilně pomáhá vychovávat, když jezevcovými ústy radí, aby ten, komu je zima neběhal venku v dešti, a že je docela praktické nechat si občas poradit odborníkem – třeba máte-li padesát párů nohou a pojal vás ten skvělý nápad obout si na jeden pár nohou papučky a na druhý kolečkové brusle. 


Pískací kornoutek - o tom, jak si dva vyšli vstříc


Co mě baví na Pískacím kornoutku a Kotěti z Kocourkova:

  1. Krátké příběhy (většinou o zvířatech) se skvělou pointou. Před spaním stihnete přečíst jednu pohádku, když už je pozdě, nebo i celou knížku, když čas netlačí.
  2. Obrázky ke každé pohádce. A jsou to moc pěkné obrázky. V případě Kotěte z Kocourkova doporučuji začmuchat v antikvariátech a opatřit si 1. vydání s kresbami Jiřího Kalouska. Kniha už vyšla čtyřikrát, ale ta první je... zkrátka ta první.
  3. Vtip. Čtvrtkovo kotě, co samo sebe prohlásí za homolku tvarohu a Kahounova povídavá rybička, co byla „jen ocásek a oči“ jsou prostě dokonalé. 
 
Název: Kotě z Kocourkova
Autor: Václav Čtvrtek
Ilustrace: Jiří Kalousek
Rok vydání: 1986
Vydavatel: Albatros

Název: Pískací kornoutek
Autor: Jiří Kahoun
Ilustrace: Miloslav Jágr
Rok vydání: 2013 (2. vydání)
Vydavatel: Albatros
ISBN: 978-80-00-03282-5

Žádné komentáře:

Okomentovat